Články
Jak si zvykám v děcáku
Můj příběh začíná v době, kdy jsem byl malinký. Všechno začalo, když se mí rodiče rozvedli - nerozuměli si, často se hádali, a tak šli od sebe. Byl jsem svěřen mamce. Tam jsem si mohl dělat cokoliv. Zlobil jsem, nechodil do školy a začal se potulovat s partičkou. Nakonec mě mamka nezvládala, a tak mě dala k taťkovi… více
Afrika(na) ve Fulneku: Černoši navštívili náš domov
Ve škole se učíme o cizích zemích a na mapě poznáváme cizí světadíly. Někdy je to zábava a někdy otrava. Ale minulý týden přijela za námi opravdová AFRIKA… více
Velké poděkování Jirkovi a Sabině
Úplně na konci prázdnin přišla do našeho dětského domova šťastná a do sebe zamilovaná dvojice mladých lidí a donesla našim dětem neuvěřitelné množství nejrůznějších dárečků… více
Nesmrtelná teta
Vzpomínky jsou jediný ráj, ze kterého nemůžeme být vyhnáni. K našim životům potřebujeme jen tři věci. Slunce pro krásný den, měsíc pro krásný život a Tebe pro náš život… více
Milujem…
Milujem tvoju nedokonalosť, lebo nikto nie je dokonalý. Milujem keď sa nám spolu darí, milujem tvoje zlozvyky… více
Je mi smutno
Je mi smutno po tvém smíchu, má duše je plná hříchu. Stýská se mi po tvém hlase, chci objímat a líbat tě zase, ve stejném čase… více
Hvězdy z děcáku
"Normální" lidi si to nedokážou představit. Už jen kvůli tomu, že nikdy nic podobného nezažili. Tu situaci, kdy je člověku do pláče, křiku a možná by byl schopný i zabíjet. Jen kvůli tomu, že jejich rodiče se na ně vykašlali. Možná jen nejsem dostatečně trpělivá. Křičím a potom si to vyčítám. Oni za to přece nemohou… více
Stezka odvahy, aneb Kdo se bojí, nesmí do lesa
V sobotu 2. 7. jsme večer vyrazili na stezku odvahy do Fulneckého lesa na Zámek. Všichni jsme byli překvapení, že jsme cestou viděli mnoho světlušek… více
Láska k vlasti
Láska je krásná. Říká se to lehce. Že vlast je má země. Já vím, že neznám neřest. Jsem holka z děcáku, tak co, máš mě na háku'? Jsem ráda češkou. Mám ráda barvu… více
Pro Tebe
Den bez tebe je jako 365 dní bez slunce. Doufám, že je to jasné, že tě ráda mám. Ztratit tě nechci, a to slunci přísahám. Jsi moje láska pravá. Bez tebe se cítím sama… více
Mojí zesnulé matce
Myslím na tebe jako na mého Anděla to žes mi to neřekla se nedělá… více
Jak jsem dopadla na Miss dětských domovů 2011
V sobotu 19. 3. jsme vyjeli brzy ráno společně s naší tetou Katkou, Markétou a s dalšími dětmi do Vrbna pod Pradědem na Miss dětských domovů. Byla jsem nervozní už od pátku, ani jsem moc nespala. Přijeli jsme na místo do kulturního domu Střecha, který je krásně opravený, kde se celá akce uskutečnila. Soutěžilo 11 dívek z domovů… více
Talentmánie: Stali se z nás talenti
Jednoho dne jsme se dověděli, že vychovatelé vyhlásili na našem zámku Talentmánii. Přišli za mnou Helena Bukajová a Pavel Baláž, jestli bychom spolu něco nevymysleli a nezúčastnili se téhle soutěže mezi dětmi z našeho domova. Nejdříve se mi vůbec nechtělo, protože jsem neměla náladu, ale přesto mě překecali, tak jsme začali vymýšlet… více
Ježíšek dorazil i na Myšinec
Některé děti z našeho dětského domova jely na Vánoce domů, ale většina z nás jela k Flíkovi na Myšinec. Těch věcí, co jsme si na tři dny nabalili, byla obrovská kupa, ale řidič mikrobusu všechno do vozu naskládal a vyjeli jsme z Fulneku směrem na Budišovice… více
Údolí zaplnily děti
Kousek od Vítkova u Opavy se rozléhá údolí, které se každé léto naplní dětským smíchem. I my jsme letos přispěly a nebyly jsme samy. Na tábor „Hadinka“ se spolu s námi vydaly i děti z dětského domova pro cizince, Vestec, a ti nejmenší z ústavu Zámeček, Ostrava… více
Fulnečáci řádili v Chorvatsku
Na začátku září, když ostatní právě začali chodit do školy, jsme my z Dětského domova ve Fulneku odjeli do Chorvatska. Všichni jsme se moc těšili k moři. Cesta trvala 16 hodin, ale protože jsme jeli v noci, tak jsme celou cestu prospali. Po ranním probuzení jsme konečně viděli nádherné pobřeží, ale hlavně moře. Řekli jsme si: „A jsme v cíli!“… více
