Dávno

Dávno už to není, jak má být.                                                                           

Snad se na tom nic nemění...

Vidím tě plakat. Ale no tak.

Stalo se snad něco?

Promiň, už spolu nemůžeme být!

Strašně jsem chtěl něco mít, něco vlastnit,

nebát se hřešit, a svoje dětství přežít,

tak jako každý druhý, myslet jenom na to hezký,

vypustit všechno špatný, a prožít jen to krásný,

tak prosím zhasni...

Petra Dedíková