Kristýnka se ozvala z Paříže. Po 25 letech
Budu vám vyprávět příběh, který nezačal radostně, konec je však více než dobrý. Před více než dvaceti lety jsem do našeho domova přijmul sourozeneckou skupimu pěti dětí. Čtyři holky a jeden kluk. Tak jak to většinou bývá, začátky byly těžké. Ale zvykli jsme si na sebe a vzniklo mezi námi pevné pouto. A tak jsem jednoho dne přivedl do své pracovny jednu ze sester, malinkou, útlou a milou Kristýnku a představil jsem ji novým rodičům. Padli si do oka okamžitě a netrvalo dlouho a Kristýnka nás opustila. Do nového domova, do nové šance na plnohodnotný rodinný život. Zamávali jsme si, objali se, zamáčkli slzu a věděli jsme, že jsme udělali tu nejlepší věc.
A tak uběhlo dvacet pět let; až donedávna, kdy se mi ozval telefon se zahraničním číslem. "Halo, tady Kristýna. Žiji již mnoho let v Paříži a ráda bych za vámi přijela..." Brada mi dojetím a nadšením spadla až na prsa. Po takové době. A tak jsme si začali volat, mezi Tisou a Paříží počala čilá komunikace. Kristýna v Paříži kamarádí s krásnou modelkou Andreou, která se chystá do významné světové soutěže. A jednou z podmínek účastnic té soutěže je krátký šot z jejich charitativní činnosti. A tak Kristýnu napadlo, že vše by se mohlo odehrát v našem domově. A stalo se.
V úterý odpoledne přijelo před naší bránu auto s Andreou, Kristýnou a profesionálním filmařem, který režíroval celou tuto akci. Hory dárků, sladkosti, hračky a už je tady smečka našich nejmenších diblíků. Snad jen minuta otálení a Andrea je v obležení všech malých. To bylo radosti. Vše se natáčí, fotografuje a nám připadá, že Andrea je jednou z nás, o Kristýně ani nemluvě. A tak uběhlo odpoledne ve hrách, čtení pohádek, smíchu a radosti.
Poslední zamávání a plány na další setkání a spolupráci. Moc se těšíme a máme radost, že jsme Kristýnu připravili na život (i v Paříži) více než dobře.
DD Tisá
