Byla to pro mě čest

Jak již všichni jistě víte, v Jemnici nedávno proběhl benefiční koncert Úsměv ukrajinským dětem. O celé akci jsem díky Graciánovi věděl již od zrodu myšlenky pomoci dětem z dětského domova v Mukačevu. Po celou dobu jsem se do příprav nijak nezapojoval, jen jsem se snažil tuto akci co nejvíce propagovat, hlavně na facebooku.

Povolán do služby  

Pár dní před vypuknutím této velkolepé události mi zavolal Tomáš Lešňovský, jeden z organizátorů koncertu, a zeptal se mě, zda bych mohl co nejdříve dorazit do Jemnice a pomoci jim. Proč bych nepomohl… Na koncert jsem byl již nějakou dobu pozvaný, takže bych stejně přijel. A přijet místo středy už v neděli, to mi problém nedělalo. A tak jsem se na konci víkendu, v den svých devatenáctých narozenin, nevydal směr Praha, jak bylo původně v plánu, ale vyrazil jsem do Jemnice. Ve škole jsem byl samozřejmě omluvený.

Vše zařízeno

Gracián Svačina mi zařídil ubytování a stravu v DD Jemnice. Poznal jsem nejen krásu městečka Jemnice a jeho okolí, ale i přímo místního dětského domova. Na vychovatelkách bylo znát, že na návštěvy nejsou v tomto zařízení zvyklé, ale i přes jejich značný údiv a lehký nepokoj ve tvářích se ke mně chovaly hezky. Od neděle do středy jsem společně s ostatními stihl udělat a zařídit pár věcí. Byly to spíše takové drobnosti, jako například roznášení plakátů nebo nakupování, ale doufám, že jsem tím svým kamarádům pomohl.

A je po všem

Několik měsíců náročných příprav, lidského úsilí a vzájemné spolupráce, potom stačí pár hodin a vše se stává minulostí. Dopolední vystoupení pro základní školu se povedlo, stejně tak i vystoupení večerní, které bylo určeno veřejnosti. Nervozita našich hrdinů, Tomáše Lešňovského a Graciána Svačiny, zmizela. Předáním šeků a obrovským potleskem publika byl Úsměv ukrajinským dětem ukončen.

Tichý hrdina

Seděl jsem na svém sedadle jemnického kina a hlavou mi běhaly různé myšlenky. „Vše se povedlo!!!“ „Akce byla úspěšná, a já patřím k těm, kteří se podíleli na tomto úžasném koncertu.“ „Všem, kteří pomohli Tomovi a Grejsimu, nyní patří velký potlesk. Tedy i mně!“ Byl to krásný pocit! Třešničkou na dortu pro mě byl raut, na kterém jsem se dostal do společnosti vysoce postavených lidí a různých osobností nejen kraje Vysočina. Měl jsem pocit, že mezi tyto lidi ubožák jako já nepatří, chtěl jsem utéct. Byl jsem nesvůj, ale pocit z dobře odvedené práce a pomoci ostatním mi dodával odvahu a energii.

Pomáhat s organizací benefičního koncertu Úsměv ukrajinským dětem byla pro mě čest!!!

Franta Berger,

DD Olomouc