(Z českého děcáku do zahraničí) Petra: V děcáku mě naučili uklízet, tak dělám v Anglii pokojskou.
Z Dětského domova v Olomouci jsem se dostala až na jih Anglie do části Cornwall. Bydlíme v malém baráčku, tady tomu říkají cottage. Zahrádku nemáme, ale zato máme tři pokoje na spaní, malou kancelář, obývací pokoj, kuchyň, malou prádelnu a koupelnu. Na uklízení je toho až až…a to musím uklízet ještě v práci. Seznámila jsem se s přítelem, který už žil ve Velké Británii. Tak jsem se rozhodla, že tam odletím s ním.
Mateřská? Půl roku!
Máme tři malé děti. To je velký rozdíl proti Česku – tady žádná několikaletá mateřská rozhodně není. Na placené dovolené můžete strávit maximálně 6 měsíců. Pak už nedostáváte nic, tak si musíte hledat práci. Na živobytí si s přítelem vyděláváme – jako každý jiný – prací. Děti tu chodí už od 4 let do školy, tak je to pro nás jednodušší. Navíc nemusíme řešit hlídání dětí. Nejmladší má sice teprve něco přes rok, ale já pracuji ráno a přítel odpoledne, tak se střídáme.
Pořádek? Děkuji tetám a strýcům…
Já pracuji v průměru 20-25 hodin týdně jako pokojská. Platy se tady hodně liší. Kuchař má pěkný plat, ale také musí většinu svého času trávit v práci. Pokojské a číšnice mají většinou práci na zkrácený úvazek. Dělají buď ráno nebo večer, někdy i obojí.
Jako pokojské, která má na starost dokonalý úklid hotelových pokojů, se mi docela hodí režim, který jsme měli v domově. V domově jsem byla od 12 do 18 let a myslím, že právě tam jsem se díky vychovatelům naučila důkladnosti při úklidu.
Nemůžu ani uvést své konkrétní příjmy, mění se to podle obsazenosti hotelu v jednotlivých měsících. My tu žijeme jako rodina se třemi dětmi, takže máme jiné výdaje než ti, kteří jedou do Anglie jen za prací.
Začátky jsou těžké
Začátky jsou tu hodně těžké. Je pravda, že Angličané jsou jiní než lidé v jiných evropských zemích, ale uvítají vás tu s úsměvem. Ať jdete kamkoliv nakoupit nebo si něco vyřídit, tak se chovají mile a přátelsky. A jestli se s nimi budete chtít spřátelit, musíte nejdříve pochopit jejich chování a myšlení.
Nemáme na rozhazování, ale žijeme si slušně. Každé tři měsíce jezdíme na dovolenou do hotelu. Střídáme místa v celé Anglii. Vlastně všechny naše uspořené peníze si snažíme užít, dáváme je do dovolených a taky do dobrých jídel. Každý týden si zajdeme do restaurace nebo kavárny.
Největším problémem pro mě byla angličtina. Jazyková bariéra přetrvávala asi dva nebo tři roky. Samozřejmě problémy mám občas i teď, lidé tady totiž mluví místním nářečím, tak je občas těžké pochytat slovíčka. Ale všechno se časem poddá.
Petra Hájková Tureček (25),
dříve DD Olomouc
