Zámeček - jediné oficiální médium pro dětské domovy České republiky
Zámeček - jediné oficiální médium pro dětské domovy České republiky
Časopis Zámeček - www.zamecek.net
Časopis Zámeček - www.zamecek.net
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
DUHA Zámeček
DUHA Zámeček

Cyklistické soustředění: Už umíme sjet schody a vyjet prudký kopec

Cyklistické soustředění: Už umíme sjet schody a vyjet prudký kopec
2.12.2014
Zámeček administrátor
Přečteno: 24362x

Rádi bychom se s kamarády podělili o dojmy a průběhu našeho prvního soustředění. O tom, jak jsme to nakonec zvládli a jak to bylo skvělé.

 

Původně jsme na soustředění měli jet o letních prázdninách, jenže, jak už to tak bývá, o prázdninách se všechny děti rozutečou na různé výlety nebo dovolenou s rodiči. Prostě se nás z našeho týmu sešlo málo a tak trenér soustředění odvolal. Bylo nám to líto, protože jsme na žádném soustředění nikdy nebyli, tudíž jsme si nedokázali představit, co vše se tam bude dít a jak jednotlivé dny budou vlastně probíhat.Trenér nám však slíbil, že se pokusí soustředění zrealizovat později, ale že bude pravděpodobně pouze třídenní, abychom nezameškali školu.

Nakoupit a hurá za dobrodružstvím

Nakonec trenér domluvil soustředění v týdnu, kdy je státní svátek a ředitelé škol vyhlašují ředitelské volno. Takže jsme zmeškali pouze dva vyučovací dny a dočkali jsme se tak delšího soustředění, celých devět dní. Odjezd byl naplánován na 25. 10. 2014 a cílem byla chata „Cihelny“ na Zadově. Podmínky pro cyklistiku jsou zde velmi příznivé s velkou pestrostí tras. Očekávali jsme však chladnější počasí, proto jsme se vybavili teplejším oblečením. Také jsme s tetou před odjezdem zakoupili nové cyklistické helmy, brýle a lahve na kolo. Museli jsme. Vzhledem k četnosti tréninků, závodů a několika krkolomných pádů naše dosavadní helmy pozbývaly plné ochrany. Brýle, ty už jsme neměli delší čas, sklíčka naše pády nevydržela.

Nadšeni a plni energie jsme ráno 25. vyjeli na Šumavu. V den příjezdu jsme se ubytovali a seznámili s ostatními sportovci. Celých devět dní jsme prožili společně nejen s cyklistickým teamem z plzeňského kraje, ale i s běžkaři a atlety. Každý team měl vlastní tréninkový plán, společné aktivity jsme měli až ve večerních hodinách. Všichni cyklisté trénovali společně, jen jsme byli rozděleni do skupin, dle únosu zátěže. Trenéři nás pak seznámili s tréninkovým plánem, který měl být dvoufázový, celkem pětihodinový. My, nováčci, jsme z toho byli rozpačití. Takovou zátěž přeci nemůžeme napoprvé zvládnout.

Umíte to taky?

Cestou necestou, polem nepolem...

Následující den to vše začalo. Každý den pak byl vlastně stejný, jen jsme jezdili po různých trasách a chodili po různých cestách. Ráno v 7.00 hod. byl budíček a v 7.10 hod. začala rozcvička. Kdo se zpozdil, musel dělat 100 kliků nad rámec rozcvičky. V 7.30 hod. byla sytá snídaně a v 9.30 už jsme stáli venku před budovou připraveni na tříhodinovou pěší tůru různě těžkým terénem. Průměrně jsme každé dopoledne naťapali kolem 30 km. Po návratu do penzionu na nás čekal dobrý a vytoužený oběd. Byli jsme natolik vyhladovělí, že jsme snědli i to, co nám jinak nechutná. Po odpolední pauze jsme vyjeli na dvouhodinový cyklistický trénink. Tato odpolední část byla zaměřena na zlepšení fyzické výkonnosti. Cílem bylo najet, co nejvíce kilometrů. Překonávali jsme nejen nástrahy silnic a polních cest, ale také těch lesních. Prostě jsme jezdili cestou necestou. Občas jsme měli i potíže, pády, a to hlavně v hlubokých, rozježděných lesních cestách plných vody. Nejednou jsme si do bahna „šlápli“.

Nedaleko se nacházel hodně prudký a dlouhý kopec. Často jsme mezi sebou závodili, kdo nejrychleji a nejdál vyjede. Tréninkem do kopců se prý nejvíce a nejrychleji zlepšuje „fyzička“. Denisovi se podařilo kopec vyjet, já jsem ho vyjela pouze do 2/3. Bylo to skutečně hodně těžké.

Kolo + Schody = Odřený nos

Odpolední tréninky byly zaměřeny na techniku jízdy, správný posed a v neposlední řadě i správné řazení, to hlavně u mladších cyklistů. Učili jsme se techniku sjíždění ze schodů a různých terénních nástrah. Denis jako starší kluk už schody sjíždět umí, já jsem se to zde teprve učila. Několikrát jsem schody sjela bez problémů. A když už jsem si byla jista svou jízdou, tak náhle se mi přední kolo nějak stočilo a já jsem „zaparkovala“ do blízkého křoví. Naštěstí to odnesl jen nos, měla jsem ho trochu odřený.

Z odpoledních tréninků jsme se zpravidla vraceli kolem 17. hod., kdy se začalo stmívat. Po příjezdu jsme si uklidili kola a šli na večeři. Po večeři jsme měli již volno. Během volna si kluci šli zahrát fotbal, ping-pong, dívky skákaly přes švihadlo nebo hrály společenské hry. Někdy jsme se dívali na televizi, ale to jen asi dvakrát, protože jsme únavou brzy usínali.

Pád

Správná výživa a tréninkový deník patří k životu sportovce

Velkým překvapením pro nás byla připravená beseda s panem Petrem Bayerem, trenérem mládeže. Hovořil s námi o správné výživě cyklistů. Cyklistika patří mezi sport energeticky velmi náročný. Náročnost se zvyšuje s etapovými závody. Proto je důležité zachovávat správný poměr sacharidů, vlákniny, solí a vody. V souvislosti s tímto hovořil i o potřebě výživových doplňků podporujících regeneraci, výkon a vytrvalost cyklisty, o iontových nápojích, energetických tyčinkách a dalších. Seznámil nás také s pravidly správné výživy.

Mimo jiné hovořil o důležitosti vedení si tréninkových deníků. Pokud jedinec sportuje jen pro relaxaci, je vedení deníků zbytečné, ale pokud člověk sport bere vážně, chce zlepšovat svoji výkonnost, účastnit se těžších závodů, pak by měl být deník součástí jedince. Díky tréninkovému deníku člověk může srovnávat a porovnávat vlastní výkonnost, zda se zlepšuje, případně, kde je třeba přidat. Seznámil nás také s tím, co vše by měl tréninkový deník obsahovat. Beseda byla zajímavá a pro nás přínosná. Tréninkový deník jsme si po příjezdu domů ihned zavedli.

Kvalitní příprava na cyklokrosové závody

V předvečer odjezdu nás trenér nahnal na „oblíbený“ nekonečně dlouhý a prudký kopec. Tímto jsme společně ukončili cyklistické soustředění. Během těchto devíti dnů jsme měli vynikající příležitost navzájem se poznat, a to nejen lidsky, ale zejména sportovně na našich jednostopých strojích. Každý z nás poznal své limity, prověrkou byl pro nás místní kopec, který většina z nás zdárně překonala. Nedílnou součástí příprav byla vytrvalost, ucelená rychlost a další nezbytná taktika vedou k úspěchům v závodech. Zdolali jsme spousty kilometrů, navštívili jsme i různá známá místa: byli jsme u pramene Vltavy, projížděli naučnou stezkou Keltové na Šumavě, kde jsme vylezli na Obří hrad. Také jsme jeli podél nejznámější řeky na Šumavě, řeky Vydry, zastavili jsme se ve známé šumavské obci Kvilda. Počasí bylo po celou dobu trvání soustředění příznivé. Teploty nebyly vysoké, ale ani jednou jsme nezmokli a vítr foukal relativně málo.

Příprava byla kvalitní, teď už bude jen na nás prokázat zvýšení výkonnosti. Čeká nás ještě jeden start, cyklokrosové závody v SRN.

Organizátorem celé akce byl vedoucí Sportovního centra mládeže v Plzni pan Václav Novák, kterému bychom rádi poděkovali za možnost účasti na tomto soustředění.

Poděkování 

Martina Hejlová,

vychovatelka DD Cheb

Dětské Domovy

Akce

    Nenalezeny žádné záznamy.

Nápověda ke klávesovým zkratkám | Hlavní strana | Mapa stránek