Podzimní prázdniny na Horské chatě Soláň: Pochody, bowling a vlk s parohama

Podzimní prázdniny prožily naše děti v malebném prostředí valašských kopců na útulné Horské chatě Soláň. V tomto „dušičkovém čase“ bývá většinou sychravé počasí, které zažene všechny do tepla domova. Tentokrát tomu však bylo jinak, venku bylo příjemně a hřejivé sluneční paprsky nás lákaly k vycházkám.

Hned první den jsme se vydali po naučné stezce, které zde říkají „Galerie v přírodě“. Vine se mezi loukami, lesy a pastvinami, kolem dřevěnic zasazených ve stráni. Je lemována obřími sochami, které jsou dílem zdejších řezbářů a symbolizují kulturu a historii tohoto kraje. Dozvěděli jsme se hodně nejen o samotném Valašsku, ale i o jeho obyvatelích.   

Druhý den jsme se přemístili do Rožnova pod Radhoštěm, kde nás čekal bohatý program. V místním kempu jsme měli domluvené motokáry. Po několika tréninkových kolech začal na vyznačené trase závod. Časy holek i kluků byly na rovném úseku trati celkem vyrovnané, záleželo spíše na technice jízdy při otáčení.

V „Gibon parku“, který je na dohled od kempu, jsme si protáhli naše těla na trampolíně, skluzavce a lanové dráze. Pro ty, co rádi „blbnou“, měli v tomto zábavním parku ohradu plnou pestrých balónků. Jízda vláčkem „Rožnováčkem“ ukončila naši návštěvu v Rožnově pod Radhoštěm. Absolvovali jsme celou okružní trasu a prohlédli si historické centrum města, park a skanzen zase z jiné perspektivy.

Třetí den jsme vyrazili na celodenní pěší výlet do Velkých Karlovic. Turistická trasa nás vedla lesem až dolů do města.  Cestou jsme obdivovali typické valašské dřevěnice, nádherné řezbářské výtvory a hospodářské usedlosti s pobíhajícími ovečkami. V dáli na pastvinách jsme také zahlédli krávy, díky kterým si pochutnáváme na skvělých valašských jogurtech.      

Po dlouhé cestě jsme poobědvali a přesunuli se do zdejšího sportovního centra na bowling. Rozdělili jsme se na dvě družstva a začali hrát. Někteří hráli bowling poprvé v životě, ale po krátkém „oťukávání“ to vypadalo, jakoby se s koulí v ruce už narodili. Nicméně bourači bowlingové dráhy se ve finále stali naši profíci, kteří dokázali poslat k zemi přes neuvěřitelných 100 kuželek.

Když jsme se vraceli na Soláň, začalo se pomalu stmívat. Zpáteční cesta byla zároveň i stezkou odvahy. To bylo legrace, když naši z nejmenších zahlédli „vlka s parohama“. Ani jsme se nenadáli a byla neděle. Po snídani jsme sbalili věci, rozloučili se a odjeli zpět do Kroměříže. Nashledanou, Valašsko!

Denisa Mikulová,

DD Kroměříž