DD CUP 2016 - O pohár fotbalových lvíčat
DD CUP 2016 - O pohár fotbalových lvíčat
Nejmilejší koncert v Plzni
Nejmilejší koncert v Plzni
Oslavy 20 let Zámečku; redakční porada; tábor na Myšinci
Oslavy 20 let Zámečku; redakční porada; tábor na Myšinci
Out of Home 2016
Out of Home 2016
Sraz dětské redakce v Ústí nad Labem; časopis Zámeček; DD CUP - Memoriál Lucie Hanušové
Sraz dětské redakce v Ústí nad Labem; časopis Zámeček; DD CUP - Memoriál Lucie Hanušové
DD Cup 2015 - O pohár fotbalových lvíčat
DD Cup 2015 - O pohár fotbalových lvíčat
DUHA Zámeček
DUHA Zámeček

Jan Hrabal z DD Klánovice: Nedělejme z dětí ovce

Jan Hrabal z DD Klánovice: Nedělejme z dětí ovce
6.12.2014
Zámeček administrátor
Přečteno: 17672x

Česká republika v této době slaví 25 let od pádu komunistického režimu, který nás držel v nesvobodě. Mezitím, jak už jsme zmínili, uběhla dlouhá doba. Zámeček vám přináší pestrý rozhovor s Janem Hrabalem, který v současnosti pracuje jako vychovatel v DD Klánovice. K některým změnám je potřeba ještě dospět. I když se současné domovy o velký kus posunuly, je pořád co zlepšovat. „Jisté věci se nedají naučit nebo vnutit. Musíte to mít v sobě,“ vystihuje strejda Honza leckdy odlišný přístup mnoha vychovatelů v domovech.

 

Jak moc se dětské domovy proměnily?

Změny jsou samozřejmě obrovské. Zlepšilo se materiální prostředí domovů i přístup vychovatelů k dětem. Čím dál víc dospěláků si uvědomuje, že poskytují dětem určitou službu a že vůči této společnosti mají velkou zodpovědnost.

 

To zní vznešeně…

Ale je to tak. Koneckonců jsme placení za to, že odvedeme slušnou a poctivou práci. Nejsme tam proto, abychom si práci ulehčovali na úkor dětí a spolupráce s nimi.

 

Z vlastní zkušenosti vím, že jsou vychovatelé, kteří s dětmi cíleně pracují, pomáhají rozvíjet jejich osobnost, a pak „ti druzí“, kteří práci v domově chápou jen jako hlídání dětí v nějakém čase…

Neumím posoudit, jaký je poměr mezi těmito skupinami vychovatelů. Každopádně „ti druzí“, pokud je tak budeme nazývat, kteří nechávají děti koukat jen na televizi a hrát na počítači, a nic jiného s nimi nedělají, jsou velmi pohodlní. Jsou to právě ti, pro které je důležité si svou práci co nejvíc zjednodušit. Smutné.

 

Jak by měla vypadat uvolněná atmosféra?

Měli bychom se všichni cítit jako doma. Je normální spolurozhodovat o věcech, které se dětí přímo dotýkají, a to život v domově obnáší. Děti mají být plnohodnotnými partnery, se kterými diskutujeme. Žádné výmluvy ve smyslu „o to se nestarej, to není tvoje věc“. Jistěže je to jejich věc.

 

Opačný názor dítěte je mnohdy vnímán osobně. Z čeho to pramení?

Spousta z nás má vlastní děti, se kterými jednáme úplně normálně. Proč by to nemělo fungovat i v domově. Je těch dětí snad víc, nebo je v domovech stále silná generace vychovatelů, kteří převážnou část života prožili za komunismu?

 

Co dnes děti v domovech nejvíc trápí?
Vzpomínám si na příhodu z jedné letní dovolené. Střídal nás tam jiný domov. Hned všem sebrali klíče a trvali na tom, aby dveře od pokojů byly otevřené. Jak to probíhalo dál, si už nepamatuji. Pocítil jsem však úlevu, že takové prázdninové klima nemusíme s dotyčným domovem sdílet.

 

Některé domovy porušují listovní tajemství, odposlouchávají hovory s příbuznými, vyžadují hesla od mailů nebo Facebooku, strhávají kapesné za nesmyslné věci. Jak tohle zapadá do dnešní doby?
Naprosto nijak! Nerozumím domovům, které se tak chovají. V každém případě jednají protizákonně. Čeho se bojí? To je přinejmenším signál, že je tam něco špatně.

Honza Hrabal


Vzdělávání dětí má někde trhliny…

 

Jak se to dá zlepšit?

Přirozeně, až se vymění tamní vedení domova a ta část vychovatelů, kteří to dělají špatně. Pak se ten přístup může zlepšit. Můžeme se snažit o zpřesnění výkladu zákona nebo zajistit ještě účinnější proškolování vychovatelů. Domnívám se, že je to stejně o lidském přístupu. Jisté věci se nedají naučit nebo vnutit. Musíte to mít v sobě.

 

Máme zprávy, že je Zámeček místy zakázaný

Působí to velice zvláštně. Ptejme se, proč to dělají. Na základě čeho vyvíjejí takovou snahu, aby se k dětem určité informace nedostaly. Nejspíš budou vadit informace, které pomáhají rozvíjet samostatné myšlení. Neměli bychom z dětí dělat ovce. Chceme přeci vychovat vzdělané, sebevědomé a svobodně uvažující děti.

 

Vzdělávání je další z horkých témat. Tak zásadní věc, jako volba studia, mnohde závisí na rozhodnutí dospělých…

To je možná důvod, proč domovy chrlí tolik kuchařů a kadeřnic. Mohu dětem poradit, ale nemohu rozhodovat za ně! Děti tu školu budou studovat, nikoli já. Je to jejich vzdělání, které v životě budou uplatňovat. Nedovedu si představit, že bych si v 15 letech nemohl vybrat střední školu.

 

Nemohou výše uvedené nešvary posilovat kritické hlasy na adresu domovů jako takových?

Obávám se, že ano. Nicméně, dětské domovy jsou pod větší společenskou kontrolou, než tomu bylo dřív. Naopak problémy v běžných rodinách, pěstounských i adoptivních, se objevují mnohem hůř, protože se snáze maskují. V případě normálních rodin často slýcháme o tragických příbězích. V dětském domově máte „tisíc“ pojistek, jak předejít možným nedostatkům. Nic se neututlá. Pracují tam vzdělaní lidé.

 

„Vteřina poté“ složená z bývalých svěřenců si dala za úkol motivovat dnešní děti a zároveň jim pomáhat řešit jejich problémy. Co si o tom myslíš?

Je to bezvadný nápad, skvělé snažení. Vteřina poté nastavuje zrcadlo domovům. Zpětná vazba do systému je víc než žádoucí. Pokud takových mladých lidí, kteří aktivně pomáhají zdokonalovat prostředí domovů, bude víc, tak jen dobře.

 

Souhlasíš, že přes mnohé nepravosti se vývoj v domovech ubírá správným směrem?

Je to pravda. Jasně to ukazují Dolní Počernice, Klánovice, Býchory, Čeladná, Sázava, Nové Strašecí a řada dalších, kde jsou podobně světoví. Myslím, že těch špatně fungujících domovů je dnes už menšina.

 

Miloš Nguyen

Dětské domovy

Akce

    Nenalezeny žádné záznamy.

Nápověda ke klávesovým zkratkám | Hlavní strana | Mapa stránek