Milé překvapení a zároveň obrovská změna
Po 14. hodinách cesty z Ukrajiny domů do České Republiky jsem myslel na změny, které v mém životě nastanou. Nejdůležitější změna je DD Mukačevo. 12 dní jsem strávil se skvělými dětmi a též jsem toho viděl hodně a rozhodl se, že chci spolupracovat stejně jako Zámeček s DD Mukačevo na Ukrajině.
Nejkrásnější přestava byla, když jsem věděl, že místo pohankové kaše na oběd dostanu skvělý český řízek a brambory, že místo vody a čaje bez cukru to zapiji českou kofolou, že budu ležet ve vařící vaně, než sprchovat se ve studené vodě, a že když půjdu na wc, tak, že budu moc po sobě i spláchnout. Nevěřil jsem realitě u nás. Jakmile jsem dorazil domů, tohle vše mě tam čekalo. Byl jsem rád, že jsem doma, ale zároveň jsem pořád musel myslet na ty děti z DD Mukačevo, kteří mi nastartovaly skvělé 2 měsíce prázdnin a klidu od školy.
Říkal jsem si, ať už jsou prázdniny 2012, protože to přijedou děti z Ukrajiny k nám do Česka.
4. 6. 2011
Den začínal jako každý jiný, ráno jsem vstal, šel se nasnídat a přemýšlel jsem, co bych mohl dneska dělat. Jenže mě u sebe chyběla jedna věc. Byl to můj mobilní telefon, bez kterého se už neobejdu. Šel jsem si pro něho do pokoje a zapl jsem ho. Najednou mě naskočila zpráva, koukl jsem na číslo a mělo předvolbu +380, říkal jsem si, kdo to může být? Otevřel jsem zprávu a vidím, že text je napsaný v azbuce, ani jsem se nepodíval na podpis a už jsem věděl, že sms je z Ukrajiny.
Bylo tam napsané: ,, Ahoj Fando, napiš mi na email, který ti posílám, pozdravuj v Čechách Ivan ". ( viz: foto)
Strašně mě to potěšilo, Ivan byl můj kamarád, protože oba dva máme rádi fotbal, tak jsme hodně času strávili spolu. E-mail jsem mu napsal hned, sice s pomocí překladače na internetu, ale nějak jsem to zvládl. Ještě jestli to bude dávat smysl. Ale snad jo. Teď jen čekám a jeho odpověď a těším se na další jeho e-maily z Ukrajiny.
I přes podmínky jaké tam v Mukačevě mají, na které nejsem vůbec zvyklý se moc těším, jak Mukačevo opět navštívím.
Děti jsou tam jako všude jinde: Někteří zlobí více, někteří méně, jsou tam malí a velcí, někteří kouří, jiní zase nekouří, někteří milují fotbal, jiní zase dají přednost basketbalu, ale v jednou se liší. ,,Radují se z maličkostí " A potřebují jako všechny děti, mít někoho, ským si popovídají, kdo jim naslouchá, kdo si s něma zahraje fotbal, různé stolní hry...
Bohužel, tohle dětem v Mukačevě chybí. Jak to vím? Dělal jsem s dětmi rozhovory. Jedna z otázek byla. ,,A co vychovatelky? Povídají si někdy s vámi?"...Nejčastější odpověď od dětí byla: "Ne, a podle mě je to špatně, rád bych si s vychovatelkama povídal/a."
Chtěl bych nadále spolupracovat s DD Mukačevo na Ukrajině a zároveň ještě jednou poděkovat Graciánovi Svačinovi, který je hlavní organizátor Expedice-Mukačevo, že mi nabídl, jestli se nechcu expedice zůčastnit. Věřím, že takhle skvěla Expedice-Mukačevo se bude ještě mnoho let opakovat a podle mě by jste si to měli vyzkoušet všichni vy, kteří chcete pomoc dětem, které na tom nejsou tak dobře jako my děti z DD v České republice.
Franta Miker
