Radek Coufal: Rčení „řemeslo má zlaté dno“ platí pro ty, kteří jdou za svým cílem

2.2.2021

Zámeček administrátor

Přečteno: 1034x

V prosincovém čísle Zámečku jsme vám představili stipendia, která díky Nadaci The Kellner Family Foudation poskytuje svým studentům Střední odborná škola uměleckořemeslná v Praze. Výtvarně nadané děti z dětských domovů tak mají možnost vystudovat některý z řemeslných oborů. Nyní přinášíme slibovaný rozhovor s magistrem Radkem Coufalem, ředitelem školy.

Jaký je Váš osobní vztah k řemeslům a lidovým tradicím?
Pocházím z moravské vesnice, kde všichni mí předkové byli řemeslníky. Vystudoval jsem na filozofické fakultě obor Historie – v rámci ní mě vždy zajímaly i lidové tradice. Před několika lety jsem organizoval v Praze na Libeňském zámku dva ročníky Jarmarku uměleckých řemesel, kde jsme veřejnosti prezentovali třeba i taková vymírající řemesla, jako jsou dráteníci, košíkáři nebo knihvazači. Obdivuji ty, kteří mají šikovné ruce a dokážou si vydělat uměním a řemeslem. Nebo si aspoň pro sebe a jako dárek svým blízkým umí vyrobit židli, kovanou branku nebo soupravu šperků.

Již 6. rokem vedete v pražských Vysočanech Střední odbornou školu uměleckořemeslnou. Můžete přiblížit, v čem se tato škola liší od ostatních?
Na žádné jiné škole ve střední Evropě není možné učit se tolika uměleckým řemeslům jako u nás. Umělecký štukatér, který opravuje památkové domy, zámky a muzea se učí jen u nás. Umělecký pozlacovač a umělecký sklenář to samé. Žáci se učí u mistrů v oboru, kteří zase převzali řemeslo od předchozích generací. Zachováváme tradici. Do vyučování zapojujeme odborníky z uměleckých oborů – například znalce drahých kamenů pro zlatníky, restaurátora dřevěných budov v Libušíně pro truhláře nebo restaurátorku kachlových kamen pro keramiky. Daří se nám organizovat také odborné stáže ve firmách v zahraničí, například ve školním roce 2018/2019 bylo 30 žáků v Irsku, Anglii a Norsku. Někteří naši absolventi jsou uznávanými odborníky.

Můžete uvést příklad?
Uměleckořemeslná škola má celou řadu úspěšných absolventů. Někteří z nich se uplatnili v zahraničí, jiní se podíleli na renovaci památek u nás. Jako příklad mohu uvést oltář kostela Pražského Jezulátka nebo restaurování budovy Parlamentu České republiky. Absolventky oboru vlásenkář a maskér máme i v České televizi, v salonech nebo v dílnách pro výrobu paruk. Jedna ze studentek získala titul „Mistryně České republiky v make-up“ a dnes se stará o celou řadu sportovců, politiků a dalších známých osobností. V tomto výčtu bych mohl dlouho pokračovat…

Jaké předpoklady musí splňovat uchazeč o studium?
Uchazeč musí mít výtvarné nadání a nesmí být barvoslepý. Ideálně má mít prostorovou představivost. Je potřeba, aby byl zručný, u některých oborů trpělivý (vlásenkář a maskér), u jiných musí mít smysl pro detail (zlatník). Obecně vítáme vztah ke kultuře a památkám, protože dějiny umění jsou důležitý předmět v rámci závěrečných zkoušek.

Jak probíhá přijímací řízení?
První částí je talentová zkouška. Uchazeč na ní prokáže, že ovládá základní kresbu tužkou a malbu barvami (zátiší). Důležité je, aby uchazeč přinesl 5 až 10 vlastních výtvarných prací (výkresů) nebo výrobků (např. keramiku, jednoduchý šperk). K tomu si napíše test k základní znalosti dějin umění (je dobré znát umělecké slohy jako gotika, renesance atd.).
Když v talentové části uspěje, pozveme ho na přijímací pohovor, kde se ptáme na motivaci ke studiu a základní přehled o oboru, ve kterém se chce vyučit. Pohovor trvá jen 15 minut.

Prosím upřesněte, jakým způsobem probíhá samotné studium?
Žáci mají od začátku střídavě týden teorie, týden praxe. Teoretická výuka probíhá v areálu školy v Podkovářské ulici na Praze 9. Stěžejními předměty jsou technologie (postupy výroby v oboru), materiály (s jakými materiály v oboru pracujete) a dějiny umění (vývoj uměleckých slohů a základní díla z malířství, sochařství, architektury, ale i užitého umění). Z dalších předmětů je to třeba technické kreslení (zákazníkovi je potřeba umět narýsovat podobu výrobku) nebo výtvarná výchova. Jako cizí jazyk učíme hlavně angličtinu. Matematiky jsou jen 4 hodiny za 14 dní, fyzika a chemie je dokonce jen jeden rok studia.

V týdnu praxe jsou žáci až 7 hodin denně v dílnách pod vedením mistrů. V budově školy máme jen kovářskou, pasířskou, truhlářskou a vlásenkářskou dílnu. Zlatníci se učí ve dvou výukových střediscích v Praze, umělečtí truhláři, keramici, štukatéři, pozlacovači, rytci a sklenáři v malém počtu v dílnách mistrů rovněž v Praze. Výuka je individuálnější. Můžou se setkat s tím, jak probíhá jednání se zákazníkem a zhotovení zakázky. Pečuje o ně rovnou člověk, který se oborem živí a má bohatou praxi.

Co může vaše škola studentům ještě nabídnout?
Rád bych zdůraznil, že jsme škola rodinného typu a studentům nad rámec běžného poskytujeme celou řadu služeb. Kromě kvalitní výuky i praxe je to především individuální přístup učitelů, online známky a rozvrh, větší množství exkurzí během studia, free wifi, praxe rovnou ve firmách, výměnné pobyty v ČR i v zahraničí. V areálu školy je možnost obědů i svačin.

O jaké obory je největší zájem?
O obor vlásenkář a maskér – zde je potřeba vědět, že než se žák naučí líčit a maskovat herce, musí si osvojit výrobu paruky a dalších doplňků. Dále je velký zájem o obor zlatníka a klenotníka, uměleckého kováře nebo uměleckého truhláře. Kompletní přehled oborů, které se dají studovat na naší škole, najdete v křížovce, kterou jsme pro čtenáře Zámečku vytvořili.

Jak je to s ubytováním? Disponuje škola vlastním internátem?
Vlastní internát nemáme, ale máme dlouhodobou osvědčenou spolupráci s chlapeckými i dívčími internáty v Praze. Student od nás dostává konkrétní tipy a nasmlouvá si ubytování, které pro něj bude nejvíc vyhovující, například z hlediska dopravy.

Jak je to s náklady studia? Přeci jen, jste soukromá škola.
Roční školné se dělí na školné za teorii (15 000 Kč ročně) a za praxi (průměrně 10 000 Kč ročně). Tedy dohromady v průměru 25 000 Kč za rok. Po žákovi chceme, aby si během studia zakoupil učebnice angličtiny, matematiky a technického kreslení. Ve zbytku předmětů se s žáky na studijních materiálech domlouvají učitelé – ale většinou stačí sešit. Do praxe je třeba mít vhodné oblečení, pevné boty a základní ochranné pomůcky.
Díky spolupráci s Nadací The Kellner Family Foundation mají studenti z dětských domovů náklady za školné a praxi hrazené. Srdečně za tuto možnost nadaci děkuji a těším se na uchazeče, které naše mimořádné uměleckořemeslné obory osloví.

Na závěr se tedy zeptám, zda může mít v dnešní době řemeslo skutečně „zlaté dno“? Jaké je reálné uplatnění absolventů vaší školy?
Ten, kdo chce, následuje příkladu svého mistra. V některých oborech (umělecký štukatér) potřebují firmy, se kterými spolupracujeme, zaměstnance okamžitě. Umělečtí kováři a umělečtí truhláři se uplatňují dál v dílnách našich mistrů, než se mohou osamostatnit. Často pracují v kovozpracujícím nebo dřevozpracujícím průmyslu. Vlásenkář a maskér, tam záleží na tom, jestli tíhnou k divadlu a muzikálu, nebo k filmu.

Na závěr mohu uvést příklad „zlatého dna“. Jeden náš absolvent – kovář – vyrábí nože a má dnes již vlastní e-shop pro zahraniční klientelu. Rčení „řemeslo má zlaté dno“ platí zkrátka pro ty, kteří jdou za svým cílem, mají zájem a drží se těch správných lidí z oboru.

ředitel.jpg