Články
Ztratila jsem všechno
Skoro celý život jsem bydlela s mamkou. Už od narození do mých sedmi let jsem žila ve špatných rodinných podmínkách. Můj táta mlátil mamku a hodně pil (pije doteď), neměli jsme moc peněz, protože mamka nechodila do práce, jelikož byla doma s mojí malou sestrou. Táta skoro všechny peníze propil nebo házel do automatů a ještě horší věci. Moje mamka se snažila to všechno trpět jenom kvůli nám, abychom měli kde bydlet a hlavně abychom měli rodinu pohromadě… více
Návštěva Domu pro Julii
V pátek 31. 3. jsme měli s dětským domovem možnost navštívit dětský hospic, jediný v České republice, který je postavený a funguje. Hospic je až v Brně, takže jsme museli vstávat brzo, abychom přijeli včas… více
Když rodiče chybí, ale nejste sami
Jmenuji se David a žiji už několik let v dětském domově Dagmar v Brně se svou sestrou. Naše maminka je ve vězení, a dlouho jsem si myslel, že ona je jediný člověk, kterého v životě potřebuji. Každý telefonát s ní mě uklidňoval a dával mi pocit, že je tu se mnou… více
Moje cesta
Můj příběh začíná okolo mých 10 let. Život byl fajn, ještě když žila babička, když umřela, začalo to být těžší. Mamka musela být častěji v práci a já se starala o sourozence. Vyzvedávala jsem sourozence ze školy, vařila a občas i uklidila… více
Noc s Legendou - zavolal nám Jágr
Noc s Legendou V prosinci nám zavolal Jaromír Jágr, že si vybral náš dětský domov a rád by udělal dětem radost pod stromeček. Měli jsme ohromnou radost, že jsme… více
Kým chci být?
Nemám vysněné jen jedno povolání, které bych v budoucnu chtěl dělat, mám jich víc… více
Moje říše motýlů
Moje kniha V říši motýlů bude pojednávat o mém životě a životě mých sourozenců v dětském domově. Je to životopisná kniha, která začíná mým příchodem do domova. Spolu se mnou jsou tady i moji sourozenci: Bára, Kačka a Páťa. Dále máme Jiříčka a Natálku. Jiříček a Natálka jsou v jiném domově. Když jim chci poslat pozdravení, tak ho posílám po motýlcích… více
Za tátou do vězení? Přes Skype!
Jsem v domově skoro 3 roky. Někdy jezdím k bráchovi na prázdniny. S ostatními sourozenci se nevídám. Můj táta je ve vězení a tak nemám možnost se s ním vidět… více
Děti z dětského domova v Tuchlově si užily jarní prázdniny
Pro děti z Dětského domova Tuchlov byly letošní jarní prázdniny nezapomenutelným zážitkem. Díky podpoře sponzorů se mohly zúčastnit dvou různých táborových pobytů – s organizací Salesiáni Teplice a s Pionýry z Dubí. Tato příležitost jim umožnila zažít dobrodružství, poznat nové přátele a osvojit si nové dovednosti… více
Proč? Tuhle otázku si kladu vždy, když k nám na děcák přijdou další nové děti.
PROČ? Tuhle otázku si kladu vždy když k nám na děcák přijdou další nové děti… více
Jarní prázdniny po našem
Začaly jarní prázdniny a všichni jsme byli radostí bez sebe. Těšili jsme se, že si konečně odpočineme. Někteří z nás jeli domů k rodičům, zatímco malá skupinka dětí zůstala v domově. Každý den jsme byli na nějakém výletě – všechny se nám moc líbily, ale jeden byl pro mě a pár dalších kamarádů úplně nejlepší... Babí lom u Lelekovic… více
Moje první hokejová show!
Ahoj, jmenuji se Fabián a chtěl bych vám napsat o tom, jak jsem byl poprvé na opravdovém hokejovém zápase, kdy hrály Ostrava Vítkovice proti Kometě Brno. Byla… více
Nová cesta do života
Tentokrát přinášíme dva příběhy v jednom - první vyšel v Zámečku 154 a jeho pokračování čtenáři časopisu našli na stránkách Zámečku 155. Svůj příběh vypráví šestnáctiletá (dnes už sedmnáctiletá) Malvína, která v době ústavní výchovy otěhotněla a dnes žije se svou malou dcerou Naomi v DD Hranice na Moravě, kde mají speciální rodinnou skupinku pro nezletilé maminky… více
Box a Galavečer s Markem
Po letech se tetě Ivetce ozval chlapec, který vyrůstal dva roky v našem domově. Přijel a podělil se o svůj příběh od malého chlapce až po dospělého muže… více
Se sklem mě to baví, po domově chci odjet pracovat do Norska
Jmenuju se Vojta a je mi 17 let. do dětského domova jsem se dostal v roce 2014 kvůli své matce, která nám vyhrožovala, nadávala a nepomáhala mému otci… více
Neměli jsme pomalu co jíst, v Budišově jsem neskutečně ráda
Abych upřímně řekla, tak doma jsme to lehké neměli. neměli jsme pomalu co jíst, jelikož máma měla málo peněz, a ještě k tomu musela splácet dluhy. jak sami… více
Strašidelný příběh
Uvádíme sérií povídek, které do Zámečku posílají v poslední době hlavně holky z DDŠ Šumperk. Těšíme se i na další autorskou tvorbu, posílejte na redakce@zamecek.net :)… více
Amerikánka ovládla filmové ceny! Soutěž stále běží
Film Amerikánka, který otevírá důležité téma osudů dětí z dětských domovů, získal hned tři ocenění od Sdružení české filmové kritiky – nejlepší film roku… více
Našla jsem domov tam, kde většinou nikdo nehledá
Jmenuji se Bára, je mi 11 let a mám dva malé sourozence. Sestru Niky (6) a bráchu Jirku (8). Jak už jste si jistě podle nadpisu všimli, našla jsem domov tam… více
Na nejhorší kopec v Česku
S domovem jsme byli na adaptačním pobytu v Krkonoších. Bydleli jsme ve velké chalupě v Malé Úpě, kde byli velicí pavouci. První den jsme šli velký kopec na Soví… více
