Pocit

Mám pocit úplný bezmoci,

můj pocit je,

že mi není nijak pomoci.

Občas mám chuť to všechno skončit,

srdce mi říká, že ještě není čas se s rodinou loučit.

Doma s rodinou chci být.

Čistý svědomí chci mít.

Když slzy mi po tvářích tečou,

minuty, hodiny, dny se pomalu vlečou.

Já často zlý sny mívám,

často se z okna na nebe dívám.

Bolí mě, když mě trápíš,

ani nevíš, že naši lásku ztrácíš.

Čím jsem starší, víc všemu rozumím,

ale i přesto všemu, co děláš, rozumět neumím.

Každý den myslím jen na to, že chci umřít,

promiň, mrzí mě to, ale už nevím, jak mám dál žít,

svojí ruku mám na kudlu položit.

Anička Hrůšová