Strašidelný příběh
Uvádíme sérií povídek, které do Zámečku posílají v poslední době hlavně holky z DDŠ Šumperk. Těšíme se i na další autorskou tvorbu, posílejte na redakce@zamecek.net :)
Byla jednou jedna dívka jménem Sarah. Byla chudá. Měla tátu, který se jmenoval Edvard, a mámu Marii. Táta Sarah týral a máma to vůbec nevěděla, protože ji týral pouze když byla Marie na farmě a pomáhala se zvířaty, aby měla její dcera co na sebe.
Jednoho dne Edvardovi nabídli, že by mohl v lesích kácet stromy a že mu za to dají nějaké peníze.
Edvard to přijal. V tu dobu byla máma na farmě a tak Edvard řekl Sarah, že půjde s ním a že mu bude pomáhat.
Sarah nechtěla, ale Edvard ji tahal za ruku, a tak s pláčem šla. V lese řekl Sarah, aby si sedla na pařez a začal kácet strom. Měl v plánu, že ten strom spadne na ni. Edvard se chtěl Sarah zbavit už několik let, tak si myslel, že by to konečně mohlo vyjít. Kácel a kácel, až strom spadl na Sarah a ulomil jí ruku. Křičela bolestí. Edvard byl vystrašený, protože kousek byla chata a v ní žili lidé. Tak ten strom zvedl a šli domů. Sarah odpadávala, protože ztratila hodně krve.
Mezitím už byla Marie doma. Sarah vešla do dveří a v tu chvíli omdlela. Marie zavolala sanitku a Sarah se probudila až v nemocnici. Když zjistila, že nemá ruku, rozplakala se. Pak přišla Marie a řekla, že bude všechno v pohodě. Domluvila se v nemocnici, že jim dá všechny peníze, co vydělala na farmě, jen aby ji daly ruku. A tak Sarah v nemocnici dali nasazovací zlatou ruku, ale řekli, že to má jednu podmínku: Když si zlatou ruku nasadí, už nikdy si ji nesmí sundat. Jakmile ji sundá, zemře.
Když se Sarah vrátila s Marií domů, Eduard hned koukal na její zlatou ruku. Marie povídala Edvardovi, co jí řekli v nemocnici a poprosila ho, ať na to dává pozor. Jenže netušila, že Edvar
nemá Sarah rád a chce se jí zbavit. Edvard si naplánoval, že počká, až Marie odejde na farmu
a sundá Sarah ruku, aby si konečně splnil svůj sen. Sarah utíkala za Marií a prosila ji, ať nikam nechodí, že má strat a chce být s ní, ale Marie jí řekla, že se nemusí ničeho bát, že je do tří hodin zpět. Pohladila ji po vlasech, dala jí pusu na tvář a řekla, že jí má ráda. Sarah ji objala řekla: Já tebe taky, mami.
Sotva Marie zavřela dveře, přišel Edvard a shodil ji na zem. Volala o pomoc, ale nikdo ji neslyšel. Edvard jí ruku sundal a koukal na Sarah, jak nemohla popadnout dech. Zavřela oči. V tu chvíli přišla Marie. Když vešla do dveří, začala brečet a vyčítat si, že měla svou dceru poslechnout. Druhý den byl pohřeb. Marie nandala Sarah zlatou ruku a s pláčem řekla, že ji dá ruku do hrobu.
Po pohřbu se Edvard se zavřel do místnosti a přemýšlel, jak dostat zlatou ruku. Nastala noc. Marie už spala, Edvard se oblékl, vzal si lopatu a šel na hřbitov. Zarazil lopatu do náhrobku a kopal a kopal, až uviděl rakev. Otevřel jí, díval se na Sarah a řekl: Konečně jsem se tě zbavil! Vytrhl ji zlatou ruku a v tu chvíli Sarah oživla.
Vzala lopatu a praštila Edvarda do hlavy vší silou, až spadl a nedýchal. Sarah si zlatou ruku nasadila, lehla si do rakve zavřela ji.
Když se Marie probudila a viděla, že Edvard není v posteli, zavolala na policii. Policajty napadlo, že se podívají na hřbitov. Tam Edvarda našli celého od krve. Nevěděli, co se stalo, nenašli žádnou stopu.
Ráno byl pohřeb. Marie plakala a každý den chodila na hřbitov. Jednoho dne, když šla zase zapálit svíčku Sarah i Edvardovi u hrobky, ve které ležela Sarah, našla vzkaz: Mám tě ráda, mami.
Tonička (15), DDŠ Šumperk
