Příběhy
I děti z dětských domovů umějí pomáhat
Občanské sdružení Opři se vzniklo v lednu 2012 s cílem pomáhat dětem z dětských domovů v integraci do společnosti. Pro děti z domovů v Krnsku, Novém Strašecí a Pyšelích nabízí pravidelné volnočasové aktivity, výlety, ale také doučování. Snaží se jim též pomáhat v době, kdy dětský domov opouští. Udržuje kontakty i s dětmi, které se z dětských domovů vrací do původních rodin, a i nadále je zve na své aktivity… více
Pozvánka: La Putyka zdarma pro děti i dospělé
Ahoj všichni! Rád bych vás opět pozval na představení divadelního souboru Cirk La Putyka, které se odehraje v pátek 19. 6. na prknech divadla JATKA 78 v Praze Holešovicích od 11 hod. Jedná se o představení La Putyka… více
Sára a Michal
Jednoho dne šla Sára na praxi. Jejím přáním bylo, aby měla dobrou rodinu. Potkala kluka jménem Michal. Dívka s modrýma očima se na něj podívala a usmála se. Michal šel k ní a hezky se představil… více
Setkání s americkou armádou jsem si ujít nenechal
O průjezdu amerických vojáků a vozidel skrz Českou republiku jsem se dozvěděl ze zpráv z internetu. Už od té doby jsem si říkal, že by bylo fajn se s nimi setkat a jestli vůbec taková možnost by byla reálná. Po pár dnech jsem zjistil jejich předběžné trasy, kudy by měli jet. Pro mě bylo nejbližší místo město Vyškov, kam Američani dorazili 29. 3. 2015… více
BÍLÁ VRÁNA: Oceňte své známé
Cílem ocenění BÍLÁ VRÁNA je poukázat na nesmyslnost předsudků, které máme jako společnost, a představit veřejnosti lidi z dětských domovů jako osobnosti stejně schopné jako jsou jejich vrstevníci. Naší snahou v konečném důsledku je sejmout z nich ten pomyslný cejch, že vyrůstali v ústavu, a pro ty, které cesta z dětského domova teprve čeká, přinést pozitivní vzory a inspiraci… více
DDŠ Býchory mě připravil na život. Pracuji a jsem spokojený
Jednoho dne jsem šel ze školy domů, otevřel jsem dveře a mamka držela v ruce papír od pracovnic z Odboru sociálně právní ochrany dětí, že musíme nastoupit do Diagnostického ústavu v Dobřichovicích. Mamka držela papír a brečela. V dopise stálo, že nám byla soudem nařízena ústavní výchova, z důvodu rodinných problémů… více
Plyšáková bouře přinesla radost nejen do dětského domova
Když se před listopadovým utkáním druholigových celků SK Sigma Olomouc a FK Pardubice domácí fanoušci dozvěděli, že kromě dobré nálady a silných hlasivek mají s sebou na stadion přinést i plyšáky, asi se v tu chvíli tvářili udiveně. Ne že by někdo očekával tak nudný zápas, že by se jedinci na tribunách měli zabavit mazlením se s plyšovými zvířátky a postavičkami. To opravdu ne! Důvod byl jiný… více
Veronika: Starala jsem se o bratra a sestru
„Kdy jsem fakt měla strach z toho, co se mnou bude?“ zamyslela se drobná pětadvacetiletá tmavovláska Veronika po naší otázce, kdy měla po opuštění z dětského domova největší obavy z budoucnosti. „To bylo asi v okamžiku, kdy jsem ztratila ze dne na den práci. Majiteli restaurace, kde jsem pracovala, jsem se totiž najednou přestala líbit. Asi kvůli obličeji,“ říká s nadsázkou Veronika, jinak hezká mladá žena. „Přijela jsem z dovolené, zjistila jsem, že si vzal místo mě někoho jiného, a najednou jsem byla bez práce,“ popisuje… více
Dívka v červených šatech
Dívka v červených šatech s bílými puntíky a dlouhými vlnitými vlasy šla po náměstí. Bylo čtvrt na devět ráno a celé náměstí bylo prosluněné, už bylo hezky teplo. Autobus jí jel až za čtvrt hodiny, a tak si sedla na lavičku a pozorovala lidi, jak jsou oblečení a jak kolem ní procházejí… více
Moje cesta životem: Matčin přítel mě mlátil, její kamarádka nás okradla
Narodil jsem se 27. 2. 1997 ve Vysokém Mýtě. Do svých čtyř let jsem byl u mámy a táty v Chocni. Pak přijela sociální pracovnice a odvezla mě s bráchou do Dětského domova Horní Čermná. Tam za mnou jezdila máma i se svým novým přítelem Němcem. Tátu už jsem od té doby neviděl… více
Dřív jsem se Prahy bál. Teď v ní bydlím a studuji
Už rok a půl na vlastní kůži zažívám kolotoč velkoměsta. Na život v hlavním městě ČR jsem si zvykl a jsem za tuto zkušenost vděčný. A to jsem ještě před pár lety prohlašoval, že bych v Praze bydlet nemohl, protože bych se z toho asi zbláznil. Tolik lidí, hluku a zmatku… No prostě nic pro mě, kluka z malé vesničky. Ale studentský život je plný zvratů a neočekávaných momentů. Ať už se mi to líbí nebo ne, stal se ze mě Pražák… více
Novou ombudsmankou je Anna Šabatová
Ta zpráva se dostala až do ke mně do Anglie, kde nyní bydlím a pracuji – novou ombudsmankou v Česku byla zvolena Anna Šabatová. Hned na začátek: ombudsman není další z papalášů, který se jezdí do domovů podívat jen před volbami a kterému se zpívají písničky a recituje před nastoupenými vychovatelkami a ulíznutou ředitelkou… více
Vládnu armádě, která nezná strach
Ve svých snech sním o tom, že jsem slavný bojovník, který bojuje za stranu dobra. Jsem muž vysoké postavy, mám svalnaté tělo. Oblečení je ušité ze srnčí kůže… více
Táta dřel, já se starala o bráchy. Sociálka nás rozdělila
Když jsem byla malinká, tak asi 4.5 roku, byli moji bráškové ještě miminka. Táta jezdil do práce a já jsem se o ně starala. Musela jsem. Táta vždy přijel večer a pak mi pomáhal. O víkendech byl s námi doma. Ale pak to bylo časem horší a horší. Táta musel chodit do práce i o víkendech, a to já už jsem nezvládala, protože jsem musela chodit do školy a všeho na mě bylo moc… více
„Bankéř“ Martin radí, jak neskončit pod mostem a nesmrdět
Vydělávat peníze, k čemu je to vlastně dobré? Bydlím, mám co jíst, mám se do čeho obléct, do školy chodím, na výlet mě vezmou, na nějaké to přilepšením taky dostanu. Jasně, víc by určitě neškodilo, ale vcelku to jde, takže na co peníze? V dětském domově to plus mínus takhle nějak je. Problém je, že mimo dětský domov to takhle není… více
Zapalme svíčku za Nelsona Mandelu
Ve stejný den, kdy do vašich domovů přišel Mikuláš – tedy 5. prosince – zemřel Nelson Mandela. Většině z vás asi to jméno nic neříká, ale měli byste si ho dobře zapamatovat… více
Grace Šarm na divokém západě
Dávno před dlouhými lety byla rodina Garfieldů společně, ale to už je minulost. Teď je každý jinde. Já jsem zrovna na DIVOKÉM ZÁPADĚ. A teď vám budu vyprávět svůj příběh… více
Cyklokros v Německu: Ostudu jsme neudělali
Tak sláva, konečně jsem si našel chvilenku na sepsání příběhu z mého prvního cyklokrosového závodu. Každý den trénuji, a to buď venku, v tělocvičně, na válcích, anebo chodíme na spinning. O víkendech jezdím na soustředění, závody nebo tréninky. Rád bych se s dětmi z jiných dětských domovů podělil o zážitek z mé první cyklokrosové jízdy… více
Nový život
Dobrý den všichni. Chci se s vámi podělit o radostnou novinu. Nevím, jak začít. Je mi 16 let a už jsem maminkou malého Petříka. Jak jsem s přítelem otěhotněla, to jsem chodila ještě na základku a přestala chodit do školy… více
