V dobrém i ve zlém…
Je to už skoro rok, kdy po 32 letech působení v našem dětském domově odešla teta Květa Solaříková, která byla zároveň jeho ředitelkou.
Když jsem jako sedmiletý kluk přijel se svými sourozenci do Dětského domova v Mikulově, byla u toho právě teta Květa. Když jsem šel do první třídy, byla u toho teta Květa. Když jsem nastoupil na druhý stupeň základní školy, byla u toho teta Květa. Když jsem hledal střední školu a nastoupil do prvního ročníku, byla u toho teta Květa. Když jsem se několikrát zúčastnil fotbalového soustředění v Itálii, byla u toho teta Květa. Byla u všeho! Byla se mnou v dobrém, ale i ve zlém! Nikdy mě nenechala „ve štychu". Vždy měla odpovědi na mé otázky, vždy měla pochopení a snažila se mě podporovat. Kdybych měl vypsat, co vše pro mě udělala, popsal bych celé číslo Zámečku. Jediné, u čeho teta Květa nebyla, a to mě moc mrzí je, že nikdy neviděla naše excelentní sportovní výsledky na DD CUPu. Byli jsme na nejlepších pozicích.
Jsem rád, že teta Květa občas slouží a že nás chodí navštěvovat. Určitě bych chtěl společně dál podnikat věci, které jsme spolu rozjeli. Například „Malý turistický sraz DD". Dále bych ji rád poděkoval a ocenil její cenné rady. Také se mi líbí, že je ochotná si se mnou jen tak popovídat a vyslechnout mě.
Této Květo, díky za to!!
Franta Miker
