Rozhovor s člověkem, který je čtyři týdny bez domova

Na „ školení redaktorů“ v Praze jsme dostali za úkol udělat rozhovor se „zajímavými“ lidmi. Dlouho jsme chodili po hlavním nádraží a hledali lidi bez domova nebo nějakého drogově závislého člověka. Po dlouhé době očekávání jsme viděli pána, který se hrabal v odpadkovém koši.

1) Kolik Vám je let a jak se jmenujete?

       Je mi 43 let. Jmenuji se Vladimír Krkoška.

2) Odkud pocházíte a jak jste dlouho v Praze?

       Pocházím ze Slovenska, ale v Praze jsem čtyři týdny.

3) Měl jste na Slovensku práci?

       Ano, pracoval jsem na Slovensku jako elektrikář.

4) Máte teď momentálně nějakou práci?

       Teď zrovna nemám, ale pracoval jsem v Mladé Boleslavi na stavbě (načerno).

5) Kde spíte?

       Spím pod schodami, kde máme deky a ležíme na kartonech.

6) Z čeho žijete a nebo za co si kupujete jídlo?

       Sbírám papíry.

7) Máte nějaké děti a ženu?

       Mám 3 dcery. Té nejstarší je 24 let, je už vdaná a žije na Slovensku se svým manželem. Manželka si našla jiného muže.

8) Proč se nevrátíte zpátky domů? Myslíte, že by Vám dcera „nepomohla“?

       Stydím se! Nechci, aby řešili moje problémy.

9) Proč jste odešel ze Slovenské republiky?

       Prodal jsem byt a dal jsem manželce 700 000 korun. Manželka mi podepsala papír,   že nemusím platit alimenty. Myslel jsem si, že v Česku seženu práci, která mi vynese dost peněz. Na ulici jsem se dostal svou chybou. 

10) Kdybych Vám teď dal/a 50 korun, koupil byste si raději jídlo, nebo nějaký alkohol?

       Schoval bych si to, abych si ušetřil dost peněz na to, abych se dal do pořádku. Potom, až bych byl v pořádku, bych jel za svými dcerami na Slovensko.

11) Co jíte?

       Jím to, co mi Bůh sešle z nebe na zem. Začal jsem v něj hrozně věřit, když jsem teď bez domova. Bůh i přesto, že jsem udělal mnoho špatných i dobrých věcí, mě hodně potrestal.

Rozhovor připravili:

Tereza Tichá a Vojtěch Sivak,

DD Sedloňov