Lezli jsme do řopíků i na posedy

Odjížděli jsme v 9:44 z vlakového nádraží ve Volyni. Během hodiny jsme byli na místě, které se jmenovalo Kubova Huť. Když jsme vystoupili z vlaku, dali jsme si ke svačině jablko. Když jsme dojedli jablko, tak jsme od tety dostali bonbóny.

Měli jsme v plánu navštívit vojenská opevnění, takzvané řopíky. A u vojenského opevnění jsme se začali fotit. Dohromady jsme viděli tři opevnění. Teta nám po cestě vyprávěla historii opevnění, my jsme po cestě jedli svačinu a divili se, jaké to muselo být hrozné utrpení pro vojáky, kteří vevnitř přebývali týden, do malého prostoru se jich muselo nacpat šest.

Celou cestu jsme měli dobrou náladu a povídali jsme si. Cestou jsme lezli na myslivecké posedy a do všech řopíků, které jsme objevili. Trasu jsme měli směr Vltavice, pak horní cestou zpět k nádraží Kubova Huť. Dohromady jsme ušli 12 kilometrů. Výlet se nám moc líbil.

Během čekání na vlak do Volyně, který měl přijet v 15:21, teta odněkud přivezla lívanečky s javorovým sirupem a zakysanou smetanou. Každý dostal lízátko ve tvaru srdce, což znamená, že nás má teta asi ráda.

Teta nevypadá tak špatně, protože nám domluvila teplou svačinu od nějakého pána, který dělá charitu pro psy. Po takové dlouhé procházce jsme se všichni těšili domů. Ke svačině na cestu jsme dostali dva až tři rohlíky, dvě sušenky a jedno jablko.

DD Volyně