Levou zadní? Z pohodového vaření se vyklubal soutěžní víceboj

Podzimní chvíle jsme si v našem DD zpříjemňovali soutěží. Inspirovala nás naše sousedka z vedlejšího vchodu, která se této televizní soutěže zúčastnila. Sledovali jsme její týden v televizi a dost jsme při tom byli chytří a kritičtí, proto se teta rozhodla nechat nás tuto zkušenost prožít na vlastní kůži.

Soutěž „Prostřeno“, která je velmi známá z televize, proběhla i u nás na bytě. Dost jsme se při ní zapotili i nasmáli, ale hlavně poučili a zkusili něco nového. Žijeme v Horním Slavkově v bytě, který je v běžném panelovém domě s běžnými nájemníky, již 11 let. Sami si nakupujeme i vaříme (hlavně tety). My někdy pomáháme, a proto jsme si mysleli, že to zvládneme levou zadní. Každý si myslel, že je jasný vítěz, ale vymýšlení menu byl začátek pekla, které nás čekalo.

Představy o čtyřchodovém menu jsme měli jasné a napsané cobydup. To peklo začalo hned při nákupu potravin, kdy jsme byli překvapeni z cen potravin (měli jsme určitý limit peněz). Naše    nezkušenost, lenost a nákupy last minute nám dali zabrat, představy jasných potravin a skutečnost zásob v našem obchůdku se lišily dost zásadně. Že některé zboží není v každém obchodě na skladě automaticky, nás šokovalo. Také vychytávka – napsat si seznam potravin, které budu na čtyřchodové menu potřebovat –, kterou si ne každý z nás napsal, se v obchodě ukázala být výhodou, škrabalové si to ztížili luštěním vlastního písma. Ti, co byli líní si seznam napsat, se dost naběhali, ještě že obchod je jen 50 metrů daleko, ale druhé patro je druhé patro.

Pohybu jsme každý měli ten osudný den plno – nákup, vaření a úklid kuchyně po čtyřchodovém menu pro 8 lidí je skoro disciplína na olympiádu. A často používaný výkřik „už nikdy“ je důkazem. Zkušeností jsme nabrali dosti: ohledně zmrzlých potravin, jak vyšlehat šlehačku, množství hřebíčku v rajské, a hlavně mluvení a vyjadřování do kamery byla dost obtížná disciplína.

Hodnocení i natáčení probíhalo stejně jako v televizi, jen jsme si to oživili a každý se převtělil do nějaké vymyšlené, vtipně namaskované postavy, což bylo velmi zábavné hlavně u Ladi a Laca, kteří tvořili manželský pár.

Po celou dobu hodování probíhali vtipné, vymyšlené (někdy i okoukané z pořadu) rozhovory a kritiky na jídlo. Prohlídka pokojů daného soutěžícího byla zajímavá. Takže zábavu po maratonu vaření už nikdo nevymýšlel, bylo jí dost během stolování.

Soutěž probíhala po dobu šesti týdnů, většinou se vařilo v sobotu, výjimečně i v neděli. Body jsme také dostávali od tety za úklid kuchyně. Než jsme viděli sestříhaný díl našeho „Prostřena“, úplně jsme zapomněli, kdo jak hodnotil. Bylo to tajné a vítěze znal jen střihač našich nahraných videí. 

Na celý sestřih jsme se dívali ve vánoční den, který si tradičně děláme pár dní před Vánoci, abychom byli všichni. My už vítěze víme a vy ho vidíte na fotce – je to manželský pár. Odměna? Nová zástěra a dárkový koš plný dobrot, o který se vítězové podělili i s námi ostatními.

Kdy budeme znovu soutěžit ve vaření, je ve hvězdách. Zatím jen častěji pomáháme nebo něco jednoduššího vaříme či připravujeme, aby si tety od té těžké olympijské disciplíny někdy odpočinuly.

Láďa, Laco, Adéla, Lukáš, Jan, Vendy
DD Cheb a Horní Slavkov