Po zimě jsme provětrali kola

Letošní zima sice nebyla nijak extrémně studená, ale venku se kromě kratších vycházek nedalo celkem nic dělat. Netrpělivě jsme tedy čekali, až se oteplí a začne ta pravá zábava. S příchodem jarní rovnodennosti se prodloužily dny, vzduch byl najednou nějak voňavější a po ránu bylo slyšet radostný zpěv ptáčků. Chladné počasí se s námi rozloučilo a hřejivé paprsky jarního sluníčka nás vylákaly na první vyjížďku na kolech.

CÍL: ZÁMEČEK

Hned po obědě jsme netrpělivě seběhli do kolárny a začali vytahovat kola, jenže jsme zjistili, že mají po zimním odpočinku vyfouklé duše. Tak začalo dlouhé pumpování, poté vybírání padnoucích helem a nakonec chystání pití na cestu. Teta nás ještě upozornila na dodržování pravidel silničního provozu a určila pořadí, v jakém pojedeme. Našim cílem byl Zámeček, známé místo v lesíku za Kroměříží.

Cesta přes město po silnici byla celkem o ničem, protože jsme museli jet v určeném útvaru kvůli bezpečnosti, ale jakmile jsme ho nechali za zády, byli jsme všichni spokojení. Na lesní cestě jsme si mohli zazávodit, předjíždět se a bavit dle vlastní libosti. Jiskrný vzduch kolem nás příjemně proudil a sluníčko prosvítající mezi stromy nás lechtalo ve tvářích.

I když byl našim cílem Zámeček, jeli jsme ještě dál, až k dřevěnému mostu poblíž Záhlinic. Byly tam naskládané kmeny stromů, na kterých jsme se občerstvili a vyfotili. Po průzkumu okolí a odpočinku jsme se vydali na zpáteční cestu. Na domov jsme se vrátili všichni v pořádku a příjemně unavení.

DD Kroměříž