S Mikulášem i o moudrosti našich předků
Na tento svátek se těší snad všechny děti. Ale najdou se i tací, kteří už několik dní před Mikulášem hodně pomáhají, pilně píší školní úkoly, uklízí si pokojíček a jsou móóóóc hodní, protože ví, že s Mikulášem přijdou andělé, ale také čerti! Těšení na mikulášskou nadílku se střídá s obavami. Abychom překonaly obavy a nedočkavost dětí, vyprávěli jsme si, jaké to bylo na Mikuláše dříve.
Jaké bylo mikulášské nadělování u našich babiček a dědečků? Bylo skromné - ořechy, jablíčka, sušené trnky a křížaly, někdo dostal také uhlí nebo bramboru. Děti měly připravenu říkanku:
„Až přijde Mikuláš, řeknu mu Otčenáš,
Skromné byly dříve i ozdoby. Že nevíte, co je to vrkoč, polaz, třesolka nebo zahrádka? Tak se nazývaly ozdobné mikulášské předměty. Stačí k tomu jablíčka, zelený krušpánek, špejle, kousky látek, nějaké koření, suché větvičky, a když přidáte trošku fantazie, vzniknou jednoduché, ale vkusné ozdoby. A co teprve takový čert udělaný ze sušených trnek a k tomu upečený perníkový Mikuláš. Perníčky se pekly a voněly i v našem dětském domově, a tak nám to těšení uteklo.
Setmělo se, a to je ta chvíle pro tajemno. Mikuláš přišel spolu s krásnými anděly a rozpustilými čerty. Malé děti se trošku bály, ale nikdo nedostal uhlí ani bramboru. Těšení na Mikuláše se vyplatilo, děti dostaly dárky a při tom těšení se také dozvěděly něco o moudrosti našich předků.
Bc. Dobromila Krysová
vychovatelka
Dětský domov Uherský Ostroh
