Zámeček - jediné oficiální médium pro dětské domovy České republiky
Zámeček - jediné oficiální médium pro dětské domovy České republiky
Časopis Zámeček - www.zamecek.net
Časopis Zámeček - www.zamecek.net
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
Časopis Zámeček
DUHA Zámeček
DUHA Zámeček

Výchovná poradkyně mé problémy neřešila. Nikdo mi nevěřil

Výchovná poradkyně mé problémy neřešila. Nikdo mi nevěřil
16.7.2014
Zámeček administrátor
Přečteno: 8238x

Měla jsem doma problém s mamkou, ale nebudu zacházet do detailů. Prostě to doma bylo příšerné a já potřebovala pomoct a napadlo mě, že by mi pomohla výchovná poradkyně ve škole. Mirka se nám totiž představovala již první den se slovy, že za ní máme kdykoliv a s jakýmkoli problémem dojít.

 

Už když jsem za ní přišla, neměla mě ráda, neměla jsem totiž růžové oblečení a dlouhé vlasy, prostě jsem nebyla dost barbie. Hned při příchodu na mě byla příjemná jak vředy na prdeli. Že prý na první ročník se jí zdá, že kouřím až moc. Než si mě vyslechla tak se jí zdálo, že jsem opilá, že prý ona to pozná. „Ale já z vás cítím alkohol.“„Já nic nepila, vážně.“„Ne, já se v tom pohybuju, já to poznám.“„Tak a nemáte tester?“„Ne nemám, no tak já vám teda věřím.“

Nakonec jsem jí teda vypověděla, co se stalo, že mě mamka zbila a že už nevím, co mám dělat, že je to doma příšerné. Tak její odpověď byla, že kontaktuje mamku, třídní a příslušné orgány, ale ještě před tím si pozve maminku do školy a promluví si s ní. Já se snažila vysvětlit, že by to doma bylo ještě horší a hlavně ať jí nevolá. Nebylo to nic platné.

Doma to pak bylo přesně, jak jsem říkala, tedy už se s tím nedalo nic dělat. Mamka mi jen nadávala a bylo to příšerné. Na druhý den si zavolali mamku, já čekala před kanceláří asi 15 minut. Pak si mě zavolali. Samozřejmě a nečekaně jim mamka jako všem napovídala svoje lži a oni jí to sežrali. S chutí jako šelmy svou kořist.

A tak po mém příchodu nám udělali rodinou terapii. Ptali se mě tak taktně asi jako „Nechceš si zašukat?“. Jestli náhodou nechci jenom dosáhnout svého. A když už mi to přišlo hodně hnusné, slušně jsem se zeptala: „Prosím?“ Jako jestli to myslí vážně. Na to mi bylo odpovězeno: „Tady se ptám já.“ Takže ze mě udělali totálního hajzla, co doma ani to nádobí prý neumyje. Já celou dobu brečela, protože jsem věděla, že jsem v háji a že už je to konec. Nikdo mi nevěřil ani slovo, bylo to příšerné.

Závěrem tady toho sezení mi Mirka řekla, cituji: „Mysli na to, že i doma reprezentuješ střední zdravotnickou školu!“

 

Valerie,
DD Vizovice

Dětské Domovy

Akce

    Nenalezeny žádné záznamy.

Nápověda ke klávesovým zkratkám | Hlavní strana | Mapa stránek