Nudu zahání vaření, společenské hry i rvačky

Karanténa trvá už několik měsíců a my všechen svůj čas trávíme pouze v domově. Ve volném čase jdeme třeba na zahradu, tam si zahrajeme fotbal, basketbal, na schovávanou – to dělají spíš ti malí. My velcí si třeba sedneme na lavíčku a povídáme si o tom, co budeme dělat zbytek dne. Někdy se zasmějeme a někdy se ze srandy i popereme.
Já celé dny jenom peču. Bábovky, Margot, buchty, sušenky. Pečení mě fakt baví. A když se fakt nudíme, tak se strejdou nebo tetou hrajeme třeba Dostihy a sázky, Kanastu, Žolíka, Prší nebo Vojnu. Naštěstí máme televizi, tak sledujeme filmy nebo seriály.
O víkendech si sami vaříme; když si nevíme rady, poradí nám internet. Tam je receptů spousta. My kuchaři máme často vaření i jako úkol do školy. Musíme uvařit to, co nám paní mistrová zadá, pak to vyfotit a poslat jí to. Zkoušíme všechno možné – vaříme, pečeme, smažíme a zapékáme.
Stejně se ale už těšíme do školy, už nám ta škola chybí. Je to všechno hodně dlouhé. Chtěl bych, aby už covid zmizel a my žili jako dřív.
Patrik Blaschke
DD Příbor