ZLATÉ LÉTO s Projektem SOS18
Ani o letošních prázdninách jsme si nenechali ujít příležitost a vyrazili společně s účastníky projektu na pobyt do Krkonoš. Okolní hory se pro tento týden proměnily v neprobádanou a divokou krajinu Aljašky a my se s ní s plným nasazením a odhodláním začali seznamovat. Náš cíl byl jasný: Nalézt zde bájnou zlatonosnou řeku, narýžovat zlato a rychle zbohatnout!
Staré přísloví praví „Víc hlav víc ví“, a proto i my jsme dali hlavy dohromady a k cíli jsme se vydali v početných tlupách. Bylo to moudré rozhodnutí, neboť řada úkolů a nástrah by nešla zvládnout bez vzájemné podpory a pomoci. Za každou hru byli dle zásluh jednotlivci i tlupy odměňováni herními penězi pesos – ty sloužily na nákup výbavy, jídla a pracovního nářadí.
Vůle zvítězit byla u všech zúčastněných velmi silná, a proto i výkony tlup byly po dlouhou dobu velmi vyrovnané. Podařilo zdolat i nelehký výstup na Sněžku. Mnozí z nás si při něm ověřili, že i překážky, které se z počátku zdají nepřekonatelné, se s odhodláním a vytrvalostí zvládnout dají. Po návratu téměř z nebeských výšin nás pak čekal už rychlý sestup do údolí, k vysněné zlatonosné řece.
Divoká příroda Aljašky je stejně nevypočitatelná jako ta v Krkonoších, a tak se stalo, že závěr naší hry byl skutečně dramatický. Průtrž mračen a bouřka nás zastihly ještě po kolena ve vodě. Než jsme se nadáli, byli jsme mokří až na kost a nad hlavami nám křižovaly zlověstné blesky. Přežili však všichni. Možná největší déšť, který jsme si prožili pod širým nebem, v nás zanechal doslova nezapomenutelné vzpomínky.
A jak vše dopadlo? Kdo očekává, že jsou z nás dnes boháči, bude zklamaný. Kapsy máme prázdné stále stejně. :-) Ale uvnitř, sami v sobě, určitě bohatší jsme. Ověřili jsme si, že dokážeme překonat pohodlnost, podat druhým pomocnou ruku či sdílet úspěch a radost s ostatními. A to rozhodně není málo.