Příběhy
Dívka v červených šatech
Dívka v červených šatech s bílými puntíky a dlouhými vlnitými vlasy šla po náměstí. Bylo čtvrt na devět ráno a celé náměstí bylo prosluněné, už bylo hezky teplo. Autobus jí jel až za čtvrt hodiny, a tak si sedla na lavičku a pozorovala lidi, jak jsou oblečení a jak kolem ní procházejí… více
Poděkování míří do Uherského Hradiště
Když mi bylo necelých 17 let, musela jsem být i se sestrami umístěna do dětského domova. Je nás pět sester a já jsem z nich nejstarší. První pocity ze změny prostředí nebyly moc příjemné. Střídal se pocit strachu, úzkosti a beznaděje. Ale vše, co nám život přinese, nás někam směřuje. Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Díky domovu máme školy, získané vzdělání a spoustu přátel… více
Moje cesta k notebooku, aneb "Never say never"
Rád bych vám popsal mou cestu k notebooku, která byla poměrně zajímavá. I tentokrát platilo heslo "Jdi si za svým cílem"… více
Komunikační prostředky dříve a nyní, aneb Dá se žít bez mobilu a internetu?
Dostal jsem od naší tety úkol napsat něco o komunikačních prostředcích dříve a nyní. Měla to být menší úvaha. Rád se tedy s vámi podělím… více
50 let tajemství a čin, který změnil historii
Řeč je o Siru Nicolasovi Wintonovi, který zachránil 669 dětí a dnes díky jeho hrdinskému činu v době ,,ZLA“ žije 5700 lidí. Tenhle skromný člověk si to nechal jen pro sebe přes padesát let a díky jeho manželce, která našla kufřík s tajemstvím, známe hrdinu, který zachránil 699, většinou židovských, dětí… více
Česko: Páni soudruzi nám tady toho nadělali!
V Open Gate jsme v tercii dostali úkol napsat úvahu o tom, zdali jsme v ČR rádi, čeho si vážíme a čeho ne. Rád bych se s vámi podělil o svoji práci a mé názory… více
