Příběhy

Táta dřel, já se starala o bráchy. Sociálka nás rozdělila
Když jsem byla malinká, tak asi 4.5 roku, byli moji bráškové ještě miminka. Táta jezdil do práce a já jsem se o ně starala. Musela jsem. Táta vždy přijel večer a pak mi pomáhal. O víkendech byl s námi doma. Ale pak to bylo časem horší a horší. Táta musel chodit do práce i o víkendech, a to já už jsem nezvládala, protože jsem musela chodit do školy a všeho na mě bylo moc… více

„Bankéř“ Martin radí, jak neskončit pod mostem a nesmrdět
Vydělávat peníze, k čemu je to vlastně dobré? Bydlím, mám co jíst, mám se do čeho obléct, do školy chodím, na výlet mě vezmou, na nějaké to přilepšením taky dostanu. Jasně, víc by určitě neškodilo, ale vcelku to jde, takže na co peníze? V dětském domově to plus mínus takhle nějak je. Problém je, že mimo dětský domov to takhle není… více

Zapalme svíčku za Nelsona Mandelu
Ve stejný den, kdy do vašich domovů přišel Mikuláš – tedy 5. prosince – zemřel Nelson Mandela. Většině z vás asi to jméno nic neříká, ale měli byste si ho dobře zapamatovat… více

Grace Šarm na divokém západě
Dávno před dlouhými lety byla rodina Garfieldů společně, ale to už je minulost. Teď je každý jinde. Já jsem zrovna na DIVOKÉM ZÁPADĚ. A teď vám budu vyprávět svůj příběh… více

Cyklokros v Německu: Ostudu jsme neudělali
Tak sláva, konečně jsem si našel chvilenku na sepsání příběhu z mého prvního cyklokrosového závodu. Každý den trénuji, a to buď venku, v tělocvičně, na válcích, anebo chodíme na spinning. O víkendech jezdím na soustředění, závody nebo tréninky. Rád bych se s dětmi z jiných dětských domovů podělil o zážitek z mé první cyklokrosové jízdy… více

Nový život
Dobrý den všichni. Chci se s vámi podělit o radostnou novinu. Nevím, jak začít. Je mi 16 let a už jsem maminkou malého Petříka. Jak jsem s přítelem otěhotněla, to jsem chodila ještě na základku a přestala chodit do školy… více

Rodič v roli pasáka: Nezletilá dcera provozovala placený sex, máma z ní tahala prachy
Ahoj. Asi bych měla začít tím, že už nejsem v ústavu. Myslím si, že by bylo dobré ukázat holkám a klukům, kterým se blíží 18. narozeniny, že venku to zas tak jednoduché není a že kolikrát můžou dopadnout jinak, než jak si to představují… více

Život jde dál. Tentokrát nezklamu!
Když jsem z dětského domova odcházela, tak jsem od začátku věděla, že to nebude jen tak všechno jednoduchý, že to venku není žádný ráj. Tety mi zařídily ubytování v domě na půli cesty v Květné, což je statek, kde máme i zvířata (kozy, krávy, osli, pejsky). A já jsem z toho byla nadšená, i když jsem si říkala, zda si tady zvyknu. Přece už se budu muset starat sama o sebe a za vše, co udělám, budu zodpovědná… více

Komentář vychovatele DD SRDCE Karviná: Tanec děti baví. Díky němu si váží ostatních
Aneta, Natálie, Dominik, Lukáš, Viktorie a Jirka. To jsou děti z Dětského domova SRDCE v Karviné, které 3 měsíce pravidelně nacvičovaly pod vedením tety Věrky. Taneční vystoupení připravené pro rok 2013 nese název Free Dance Mix a mělo vyvrcholení na gala večeru Nejmilejšího koncertu na hradě Karlštejn dne 27. 5.2013… více

Do Vídně na koncert Justina Biebra: Příběh Martina Boháče z DD Příbor (kterému nikdo neřekne jinak než Mates) o vytoužené cestě do Rakouska za jeho idolem
Justina jsem začal mít rád v roce 2009, při jeho první písničce One time. Když jsem jí slyšel, tak jsem si řekl, že má opravdový talent, a začal jsem se o něj více zajímat… více

(Z českého děcáku do zahraničí) Příběh Veroniky: Z pasťáku přes Řecko a Anglii do francouzského Lyonu
Své dětství a mládí jsem prožila v DD Krompach a v DDŠ Jana Masaryka v Praze 2. Když jsem se v 18 letech měla postavit na vlastní nohy, vlastně jsem nevěděla, kudy kam. V Česku nebylo snadné získat práci, tak jsem s kamarádkou odletěla do Řecka, kde jsem si přes agenturu našla práci za barem. Byla jsem tam více než rok a pak jsem se vrátila k rodině, ale nějak se to nepovedlo. Rozhodla jsem se, že se musím postavit na vlastní nohy… více

Profesionální pěstounka pomáhá dětem, ale ne kvůli penězům!
Paní Anička povídá o svém boji o dvě malé děti, které si vzala do pěstounské péče. Vypráví o své rodině a bratrech, o které se starala jako pěstounka. A bohužel pro Aničku zápas o své „teď už dcery“, jak říká, nekončí… více

Pěstounská péče? Pětkrát zpátky do děcáku
Pěstounská rodina může pro někoho může znamenat nový začátek a spokojený život. Pěstouni by měli dělat vše pro dítě, které chtějí do opatrovnictví. Ale v dnešní době jde všechno moc snadno… více

(Z českého děcáku do zahraničí) Petra: V děcáku mě naučili uklízet, tak dělám v Anglii pokojskou.
Z Dětského domova v Olomouci jsem se dostala až na jih Anglie do části Cornwall. Bydlíme v malém baráčku, tady tomu říkají cottage. Zahrádku nemáme, ale zato máme tři pokoje na spaní, malou kancelář, obývací pokoj, kuchyň, malou prádelnu a koupelnu. Na uklízení je toho až až…a to musím uklízet ještě v práci. Seznámila jsem se s přítelem, který už žil ve Velké Británii. Tak jsem se rozhodla, že tam odletím s ním… více

(Z českého děcáku do zahraničí) Příběh Davida: Cesta z DD Brušperk přes rakouské a německé restaurace…až k vlastnímu podniku?
2002: První cesta do Lindau Moje první cesta do Německa byla výlet za kamarádkami. Tehdy jsem si ve Švýcarsku, kde jsem přestupoval z českého autobusu na vlak do Německa, ani nezvládl koupit jízdenku. Naštěstí vedle mě v autobuse seděla mladá paní z Česka. V momentě jsem využil našeho seznámení a požádal jí o pomoc. Ale zbytek už byl na mě, abych se s tím popral. V momentě jsem pochopil, že bez jazyku to dál nepůjde. Byla to motivace zase se něco učit… více

Zámeček udělal radost bezdomovcům
Letošní sraz Dětské redakce Zámečku je za námi. V neděli 14. 4. 2013 po obědě se děti rozjely zpět do svých domovů. A neodcestovaly jen tak „s prázdnou“ – kromě zavazadel si s sebou odvážely spoustu vzpomínek, nových zkušeností a nápadů, emoce, dojmy atp… více

Já a drogy: Závislou jsem se stala až v pasťáku
Než začnu psát svůj příběh o tom, jak jsem začala brát drogy, tak si myslím, že všichni kluci i holky v mém věku mi dají jistě za pravdu, že většinu z nás nezajímá názor dospělých, protože si myslíme, že pravdu máme my a že jsme chytřejší než všichni dospělí. Jenže ono to tak není, ale to zjistíme, až když skončíme v nějaké léčebně nebo ve výchovném ústavu… více

Lidovky.cz: Říkali jí "ďáblovo dítě". Dívka ze sirotčince se stala hvězdou baletu
Jejího otce zastřelili, matka zemřela hlady. Kvůli nezvyklé kožní chorobě jí v sirotčinci přezdívali "ďáblovo dítě'. Uprostřed občanské války v Sierra Leone se malé dívce dostal do rukou magazín s baletkou na titulní straně. Řekla si, že jednou bude jako ona, a tak se také stalo. Dnes sedmnáctiletá Michaela DePrince je nová hvězda světového baletu… více

Jednou něco končí a jednou něco začíná
Do dětského domova jsem přišel jako malý kluk, vůbec jsem nevěděl, co to vlastně dětský domov je. Po příjezdu z DDÚ jsem viděl z auta pěkný areál s hřištěm. Paní vychovatelka z Dobřichovic mně a mému o rok mladšímu bratrovi řekla: "Tak kluci, už jsme v Býchorech, toto je váš nový domov." Z ničeho nic jsem se pustil do pláče a hlasitě jsem vyřvával, že sem nechci a bojím se, že mě tady někdo bude bít… více